Vážení čtenáři, již několikrát jsme vás v našem časopise informovali o možnostech náhrady chybějících zubů dentálními implantáty (články naleznete také na www.i-zuby.cz), a protože tento typ protetického ošetření nabývá pro širokou veřejnost stále na aktuálnosti, budeme vás co nejlépe informovat i nadále. Tímto příspěvkem zahajujeme sérii článků, které vám, jak doufáme, dobře poslouží v případě, kdy se pro implantát budete rozhodovat. Takové rozhodování vám samozřejmě vůbec nepřejeme, protože mu zákonitě předchází ztráta vlastního zubu, nicméně cesty boží a orální zdraví jsou nevyzpytatelné….
Implantát není vlastní zub
K zubním náhradám všeho druhu a k implantátům zvlášť bychom ve vlastním zájmu měli přistupovat jako k poslední možnosti. Coby redaktor časopisů s dentální tématikou a bohužel také jako nehrdý majitel několika umělých korunek a jednoho můstku nadskočím dva metry vysoko (no… 50 cm to bude určitě), když slyším stále velmi rozšířený názor, který by se v té nejpřímočařejší podobě dal interpretovat asi takto: „Co bych se zdržoval přehnanou péčí o zuby, až se mi zkazí, tak mi dají umělé a budu mít pokoj.“ Spoléhat se na to, že při zkaženém chrupu a následných zubních protézách budeme mít „pokoj“ je asi stejně naivní, jako doufat ve zrušení daní. Kvalitu života s vlastními, byť částečně poškozenými zuby, vám nic nenahradí!
Co se implantátů týče, tak přestože chirurgické metody a implantační technologie značně pokročily, díky čemuž zavedení dentálního implantátu není příliš komplikované a provádí se dnes většinou ambulantně, zůstává tento způsob náhrady zubu (respektive jeho kořene) chirurgickým zákrokem se zavedením cizího tělesa do organizmu. Takový zákrok samozřejmě nelze brát na lehkou váhu a měl by být až konečným krokem po vyčerpání ostatních možností. To především znamená všech moderních metod záchovné stomatologie, tedy pokusů o zachování poškozeného zubu nebo alespoň jeho kořenové části. I poškozené torzo zubu se dá využít k nasazení fixní protetiky např. v podobě umělých korunek či můstků, což je pro organizmus pacienta a mimo jiné také pro jeho peněženku přirozenějším a šetrnějším řešením.
Málokdo si totiž uvědomuje, že stejně jako lidé s nekonfekční postavou přes veškerý dnešní výběr konfekce špatně shánějí oblečení, mají někteří jedinci v ústech natolik specifické podmínky (vrozené či získané), které velmi komplikují zhotovení funkční zubní protézy ať už jakéhokoliv druhu. Moderní zubní lékařství má dnes sice poměrně úžasné možnosti, jak relativně rychle rehabilitovat většinu pacientů, ovšem může se vám snadno stát, že budete patřit k dosud nezanedbatelné menšině, která se z různých příčin a přes veškerou snahu ošetřujících dentálních odborníků trápí s nemocnými zuby a jejich náhradami mnoho měsíců či let.
Jaký implantát zvolit?
Na internetu a v různém tisku najdeme dnes téměř všechno – od zaručených zpráv o mimozemšťanech ve vládě až po návod k sestrojení funkční bomby. Chci tím říct, že stejně tak můžeme ze stejných zdrojů podrobně „nastudovat“ problematiku dentálních implantátů. Musíme ovšem počítat s tím, že dostupné informace o různých implantačních systémech jsou často ovlivněny marketingem jejich výrobců či distribučních firem – to znamená, že většinou stojíte před těžkým rozhodováním, protože každý implantát je samozřejmě ten naprosto nejlepší, v podstatě inteligentní a přímo kosmicky inovativní. Informovat se samozřejmě není nikdy na škodu, ba je to všeobecně přímo žádoucí, nicméně prosím nepřesvědčujte svého zubního lékaře, že právě tenhle typ implantátů je pro vás ten nejlepší, protože jste o něm četli, že má oproti jiným víc zešikmené drážky, což je naprosto úžasné a revoluční. Plýtváte jeho i vaším časem, protože každý implantát se stane tím správným nástrojem k novému zubu až v rukou fundovaného implantologa a v ústech toho správného pacienta, jehož psychika a tělo implantát dobře přijmou a který o něj dobře pečuje. Pro vás je směrodatná především důvěra ve vašeho zubního lékaře a posléze ve specialistu implantologa, který vám byl doporučen (pokud samozřejmě není tím implantologem zrovna váš ošetřující lékař). Posuďte nakolik uspokojivě vám byly vysvětleny vaše možnosti a zda vám lékař dostatečně ozřejmil jím navrhované řešení. Cítíte-li nejistotu či obavy máte samozřejmě právo se ptát a pokud nedostanete uspokojivé odpovědi, máte možnost konzultovat svou situaci s dalším dentálním odborníkem. Není také na škodu, máte-li ve svém okolí či na internetu možnost zjistit si reference (tedy určitou pověst) implantologického pracoviště, kam se chystáte. Je však důležité si v celém kontextu uvědomit, že nejdete na transplantaci srdce a že zavedení dentálního implantátu je sice chirurgickým zákrokem, ale dnes již běžným a nepříliš komplikovaným. Zaměřujte se tedy raději na výběr implantologa než na možná pečlivou, ale přeci jen laickou volbu konkrétního implantátu.
Kdy se implantát jednoznačně vyplatí?
Nejprve bych chtěl předeslat, že dentální implantát není již luxusní záležitostí těch nejbohatších a i když to samozřejmě stále není úplně nezanedbatelná investice v mnohých případech se velmi vyplatí i „normálnímu smrtelníkovi“. Kdy bychom tedy neměli s touto volbou váhat? Rozhodně ne v těchto případech:
Ztráta zubu ve zdravém zubním oblouku
přijdeme-li například v důsledku úrazu o jeden či dva zuby v jinak zdravém a nedotčeném chrupu, je, zvláště v mladém věku, implantát jednoznačnou volbou, a to ze dvou důvodů: Při klasické náhradě chybějícího zubu tzv. můstkem je nutné upravit, a to znamená narušit, zuby sousedící se vzniklou mezerou tak, aby na ně bylo možné připevnit nosné části můstku, které pak v mezeře drží tzv. volný člen v podobě umělého zubu. Je samozřejmě velká škoda zasahovat do jinak zdravých zubů a vystavit je tak riziku kratší životnosti v důsledku jejich oslabení a následnému onemocnění. U implantátu, který v podstatě nahradí kořen chybějícího zubu, samozřejmě není zásah do okolních zubů potřebný. Tato výhoda je na první pohled naprosto zřejmá. Ovšem existuje zde skrytější avšak neméně závažný důvod, a to zachování silné kosti v místě, kde byl dříve zasazen kořen zubu. Kořeny zubů přenášejí do čelistní kosti žvýkací tlak a tím ji samozřejmě neustále stimulují a posilují. „Nepoužívaná“ kost má tendenci atrofovat (ustupovat), zkrátka ochabovat podobně jako nezatěžovaný sval. To samozřejmě není pro budoucnost naší čelisti a zubů v ní zasazených zrovna příznivé – zvláště přijdeme-li o zub v mladém věku a kost má tak před sebou mnoho let zahálky. Tento problém opět řeší zavedení dentálního implantátu, který stimuluje kost podobně jako přirozený kořen zubu.
- Celková snímatelná náhrada
- Hybridní náhrada kotvená implantáty
Jednostranně zkrácený zubní oblouk
chybí-li vám „od zadu“ jeden či více zubů, to znamená, že chybějící stoličky nevytvoří v chrupu mezeru, ale zkrátka chybí v tom nejzazším úseku našeho zubního oblouku, nemá jedna strana klasické zubní náhrady na čem držet a musí se různými konstrukcemi poměrně složitě kotvit na přední zuby, které jsou pak více či méně touto náhradou přetěžovány. Jedině implantát v takovém případě zajistí dostatečnou stabilitu náhrady bez zbytečné zátěže okolních zubů.
Problémy s náhradou při ztrátě všech zubů
máme-li tu smůlu a přišli jsme o veškerý chrup a nedokážeme se smířit s tím, že máme vyndavací zuby nebo nám tak zvaná celková snímatelná protéza zkrátka z nějakého důvodu nevyhovuje – jsou tu tzv. miniimplantáty. Je to nejjednodušeji zaváděná a také nejlevnější varianta dentálních implantátů. Dle okolností se zavádějí nejméně dva či více miniimplantátů do jedné bezzubé čelisti. Na tyto implantáty se pak nasazuje tzv. hybridní náhrada – nelekejte se, není to žádný podezřelý hybrid. Je tak zvána proto, že není ani fixní, tedy pevně a trvale vsazená v ústech, ale ani snadno snímatelná, tedy jednoduše vyndavací. Její nasazení na hlavičky miniimplantátů funguje na principu patentek (náhradu je totiž nutno pravidelně sundávat pro náležité čištění). Hybridní náhrada tak samozřejmě drží v ústech nesrovnatelně lépe, než klasická „snímačka“ neboli lidově řečeno „klapačka“ a odpadá mimo jiné permanentní obava pacienta, že se snímatelná zubní náhrada uvolní v nejméně vhodný moment (třeba při komunikaci s novou o dvacet let mladší milenkou či milencem). V případě horní čelisti navíc částečně odpadá přítomnost umělého patra (patrové desky) nutné u snímatelných náhrad, což je pro značnou řadu pacientů nepříjemnost, na níž si nikdy nezvyknou. Bezzubost je pro mnohé pacienty značným fyzickým a psychickým problémem – miniimplantáty dokáží alespoň částečně obnovit pocit vlastních zubů a především odstranit pochopitelnou nejistotu při nošení snímatelné zubní náhrady..
StomaTip 1/2008
Rubrika: Dentální implantáty
17.03.2008 / Autor: Redakce časopisů StomaTeam a StomaTip
