Lidský chrup a jeho údržba

Zub,  respektive zubní sklovina, je nejtvrdší, nejodolnější a nejpevnější tkáň, kterou má člověk v těle - zároveň je však zubní kaz nejčastějším onemocněním postihujícím lidstvo. Čím je tento zdánlivý paradox způsoben?

 

Strava moderního člověka bohatá na tuky a cukry získává různým tepelným a chemickým zpracováním konzistenci, díky které velmi snadno ulpívá na zubech. Určité bakterie v ústech tyto zbytky naší stravy chemicky zpracovávají, produkují kyseliny a vytvářejí na povrchu zubů doslova „polysacharidové lešení“, které je základem zubního povlaku. Čím více plaku tím více bakterií, které svou produkcí kyselin narušují zubní sklovinu a také způsobují onemocnění dásní. Proto i tak odolná tkáň, jakou zubní sklovina je, zdánlivě snadno podléhá bakteriím zubního kazu – díky plaku z naší stravy jich máme v ústech zkrátka příliš. Zatím nejúspěšnější metodou, jak se vzniku kyselin a plaku bránit, je mechanické sofistikované čištění zubů.

Správnou ústní hygienu a tedy zdravé zuby po celý život vám však zaručí pouze konzultace se zubním lékaře či dentální hygienistkou – to znamená pravidelné návštěvy a profesionální čistění zubů v zubní ordinaci. Naprostá většina lidí se totiž při nekontrolovaném pohybu zubního kartáčku v ústech v rámci večerní hygieny bohužel jen domnívá, že zubní plak účinně odstraňuje – proto je konzultace s dentálním odborníkem nezbytná. Všeobecně snadno dostupné informace o vzniku a prevenci zubního kazu stále ještě nedolehly k uším či vlastně k ústům široké veřejnosti a čekárny zubních lékařů se plní a plní… Také proto jsme pro vás připravili seriál „Zuby a zubní lékařství v kostce“ vycházející z textů, které pro své pacienty sestavil a na svých internetových stránkách (www.milanmach.cz) umístil zubař MUDr. Milan Mach. Seriál je určen všem dětem, teenagerům i dospělým, kteří si chtějí zachovat zdravý úsměv.

 

Znáte své zuby?

Nejdříve si povíme něco o lidském chrupu obecně: Zuby máme dočasné a stálé. Dočasné zuby se začínají prořezávat zhruba v půl roce – kompletně dorůstají asi ve třech letech a celkem jich je dvacet. Dočasné zuby jsou postupně nahrazovány zuby stálými. První stálé zuby vyrostou okolo šesti let a všechny (kromě zubů moudrosti, které se prořezávají velmi nepravidelně) dorůstají mezi dvanáctým a třináctým rokem. Dohromady jich bývá třicet dva.

Každý zub se skládá z korunky a kořene. Korunka je to co vidíme v ústech a na jejím povrchu je sklovina – říká se jí tak proto, že je skutečně sklu podobná a i při čištění zubů se k ní musíme v mnohých ohledech také jako ke sklu chovat. Tloušťka skloviny je zhruba 2 mm. Je to nejtvrdší, nejodolnější a nejpevnější tkáň, kterou člověk v těle má. To, že i tato nejodolnější tkáň nevydrží úplně všechno, bude jistě zřejmé většině z nás, podíváme-li se do své pusy.

Druhou částí zubu je kořen, který je skryt pod dásní a v čelistní kosti. Kořen má na povrchu cement, což je kosti podobná tkáň. Je proto méně odolný než sklovina a obnaží-li se (například vlivem ústupu nemocné dásně), snadno se kazí. Zub je „zakořeněn“ do kosti podobně jako mrkev nebo petržel do země. Sliznici na povrchu okolo zubu se říká dáseň. Zdravá dáseň vytváří kolem zubu žlábek, který je hluboký asi 1,5 mm – ne více. Za těchto podmínek je možné zachovat zub po celý život zdravý. Pokud se však tento „dásňový žlábek“ začne z nějaké příčiny prohlubovat, přestává zub fungovat jak má a nastanou problémy – blíže si o tom povíme někdy příště.

Další hmotu uvnitř zubu tvoří zubovina, odborně dentin, který je uvnitř korunky i kořene. Je to hmota podobná kosti, která se kazí velmi snadno a rychle. Proto jsou zubní kazy vždy mnohem větší než se zdají být na povrchu – velmi tvrdá sklovina je takzvaně „podminovaná“ rozsáhlejším zubním kazem.
Uvnitř tvrdých tkání každého zubu je dutina naplněná tzv. dření, což jsou měkké tkáně vyživující zub – cévy, nervy a primitivní lymfatický systém.

 

Vaše zuby chtějí prevenci

Nejdůležitější oblastí zubního lékařství je bezesporu prevence zubního kazu a onemocnění dásní. Prevenci má na starosti zubař a nyní i zubní hygienistka.Prevence by pro vás neměla být cizím slovem, protože je to nejlepší přítel, kterého vaše zuby mají. Spočívá v pravidelném a správném čištění zubů a dobré životosprávě. Čistý zub nemůže onemocnět! To je základní nezvratná charakteristika nového pohledu na veškeré zubní lékařství. Veškeré teorie o dědičnosti zubního kazu mají jen mizivé opodstatnění. Tvrzení o nevyhnutelně zvýšené kazivosti zubů během těhotenství či vlivu „špatné vody“ na odolnost zubů jsou jen neopodstatněným hledáním příčin zubního kazu tam kde nejsou. Dnes už tyto teorie zkrátka neplatí. Při čištění zubů si nevystačíme pouze s klasickým zubním kartáčkem. Je to činnost, která se nedá naučit ze dne na den, nedá se jednoduše zprostředkovat v psaném textu a její správnost je potřeba pravidelně kontrolovat, protože člověk je tvor pohodlný a brzy začne zanedbávat a vynechávat i i dobře zvládnutou péči o svůj chrup. Nadále platí, že zuby čistíme jemným vibračním pohybem a rotací směrem od „červeného k bílému“, tedy od dásní k zubu. Důležité je, aby kartáček byl skutečně měkký (sklo nás taky nenapadne čistit něčím drsným, protože ho brzy poškrábeme) a co možná nejmenší.

Při čištění se pokud možno soustředíme na jednotlivé zuby. Nesmíme též zapomenout na čištění mezizubních prostor a to mezizubními kartáčky nebo alespoň zubní nití.

Pro „fajnšmekry“ je tu také například tzv. sólo-kartáček a další speciální pomůcky ústní hygieny, na které se informujte u zubního lékaře či dentální hygienistky. Pomocí správné ústní hygieny lze zachovat zdravé zuby po celý život. Špatným zacházením s pomůckami ústní hygieny je však také možno zuby či dásně poškodit – proto není nad osobní instruktáž dentálního odborníka v zubní ordinaci!
 

MUDr. Milan Mach, StomaTip 1/2007
Rubrika: Prevence
12.08.2008 / Autor: Redakce časopisů StomaTeam a StomaTip